Zdravím, Havránci.
Už to budou skoro dva týdny, co Katí vydala článek s ohlédnutím za loňským PoHOzem. Proto si myslím, že je nejvyšší čas na něj nyní navázat. 🙂
Už je z toho taková lehká tradice – v Havraspáru se obmění funkcionáři a já jim skoro jako za trest zašlu dotazník s několika otázkami a jejich odpovědi pak zpracuji do článku. Takto jsem vyzpovídal asi už pět lidí.
Je tedy samozřejmostí, že událost jako je obměna našeho kolejního ředitele, si nemohu nechat ujít.
Správně. Jak již název dnešního článku vypovídá, budu vyzpovídat Amelí Brumm, naší novou kolejní ředitelku a troufnu si říct i na naší novou adoptivní maminku. 😀
Jelikož mám ovšem často hlavu v oblacích a nerad dělám věci neúplně, rozhodl jsem se, že vyzpovídám i Emíka Tyrse, našeho bývalého kolejního ředitele.
A protože takový rozhovor udělat ve stylu dotazníku by byl skoro zločin, rozhodl jsem se, že překvapím jak je, tak i vás, že si je oba pozvu do Čajovny madam Pacinkové v Prasinkách a budu je vyzpovídat tam.
Na to, jak rozhovor probíhal, se můžete těšit zde:
Sylvester McShane: Vážení čtenáři, vítám vás ještě jednou z našeho provizorního studia v Čajovně madam Pacinkové.
Sylvester McShane: Dnes tu mám s sebou dva vzácné hosty, kteří budou vyzpovídaní. *Otočí se na prvního z nich.* Začneme s dámou a tou je profesorka astrověd Amelie Brumm! *Nechá jí prostor na pozdravení.*
Amelie Brumm: To je živě? *rozhlíží se zmateně* do… dobrý večer
Sylvester McShane: Živě ne, pojedem na reprízu. 😀
Sylvester McShane: *Pousměje se na kolejní kolegyni.* Amelí letošním rokem započala svou, snad dlouhou, kariéru havraspárské kolejní ředitelky. V pořadí je již jedenáctým profesorem v této funkci a také je v pořadí třetím kolejním, který pochází z jiné koleje.
Sylvester McShane: A dokonce i druhý jezevec na havraním trůně. 😀
Sylvester McShane: *Následně se otočí na druhého hosta.* A druhým hostem není nikdo jiný než svou kolejí milovaný profesor věštění Emanue Tyrs! *Nechá i jemu prostor na pozdravení.*
Emanue Tyrs: Zdravíčko vespolek *Pronese a usměje se* 😀
Sylvester McShane: *Usměje se nazpět.* Emík v loňském roce ukončil svou letitou kariéru kolejního ředitele a to po dlouhých deseti školních letech. V pořadí sedmý a desátý kolejní ředitel.
Sylvester McShane: V jednom kuse se na našem trůně udržel dlouhých devět let a to i navzdory anketě o kolejní ředitele, která se ještě před pár lety provozovala.
Sylvester McShane: A jelikož jsem před nějakou dobou odstartoval takovou tradici, že zpovídám všechny nové i staré funkcionáře, co do svých funkcí vstupují nebo z nich naopak odcházejí, rozhodl jsem si tyhle dva sem pozvat a také je podrobit záludnému výslechu jak u policie.
Sylvester McShane: *Potutelně se zašklebí.*
Sylvester McShane: Začneme první otázkou a výjimečně nedáme přednost dámě, ale staršímu, alespoň co se EB věku týče. *Podívá se na Ema.*
Sylvester McShane: Pověz nám něco z dávných dob, kdy jsi byl jedním ze studentů? Například, co vše jsi studoval, jaký byl tvůj nejoblíbenější předmět, nějaké ty lumpárny a nebo jen náhled, jak to dříve na EB chodilo. 🙂
Emanue Tyrs: To, že jsem o asi měsíc starší, než tady kolegyně neznamená, že jsem staroch! 😀 *Pronese* Ale dobrá tedy… 😀 *Pronese a ponoří se hodně… hodně hluboko do historie.* Jako studentík jsem byl prvních pár let dost neviditelný:D což se pak těžce zvrhlo 😀
Amelie Brumm: Jaký asi měsíc, měsíc přesně mám ten dojem, snad i na hodinu 😀
Sylvester McShane: *Nastraží uši.* Zvrhlo? Tak tohle mě zajímá! 😀
Emanue Tyrs: Pod křídlo si mě vzala tehdejší prefektka a později i primuska Isabella d’Monte 🙂 A od popíjení máslového ležáku na plese a strastiplné cestě domů, několika picích her (například s kyvadlem v astro věži :D) jsme vlastně byli úplná neviňátka 😀
Emanue Tyrs: Až na oživlého havránka v kolejce, závody na křeslech a podobně 😀 Ale pak jsem se stal hrozným šprtem, když mi nevyšla přihláška na profesora symbologie 🙂 Takže jsem se stal prefektem, založil jsem kolejní noviny a vedl jeden čas i famfrpál 🙂
Emanue Tyrs: Ale pak jsem utekl do věže věštění 😀 možná k lepšímu 🙂
Sylvester McShane: *Přikývne Emovi.* Symbologie zní zajímavě, jen co je pravda. 😀
Emanue Tyrs: A studoval jsem toho hodně, bavila mě Bílá magie, můj povinný předmět, formulky byly fajn a tvorové… pro příklad 🙂
Sylvester McShane: A nyní stejný dotaz i pro Amelí. Jaká byla tvá studentská léta? Co vše jsi studovala? Nejoblíbenější předmět? A vše k tomu, co vymyslíš. 🙂
Amelie Brumm: Jak začít. *hlouběji se zaboří so křesla a zamyslí se* můj ročník byl vlastně docela silný. V Mrzimoru nás do druháku šlo v tom roce asi osm, já, Martin, Lara, Sarin, Loptr a snad ještě někdo kdo už v Bradavicích nepůsobí.
Amelie Brumm: Byla jsem celkem šprtka, ale brala to na pohodu. Nejmíň předmětů měla tři a rozhodně jsem neměla všechny nepovinné úkoly, ale hodiny mě bavily vždycky hodně. Takové hlavní moje předměty byly KF s Charlotte, OPČM s Fí a Tvorové s Maddie Láskyplnou.
Sylvester McShane: Emíku… *Otočí se směrem k němu.* Už ses zmínil o tom, žes chtěl začít učit. Prozraď nám, kdy a jak k tomu došlo? A také proč nakonec věštění a ne zmíněná symbologie?
Emanue Tyrs: No, učit jsem chtěl jít… už vlastně ani nevím proč mě to tehdy napadlo 😀 S ohledem času vím, že to nebyl asi ten správný čas 🙂 Takže možná ani nevadí, že to nevyšlo 😀 🙂 A proč symbologie a ne věštění? No… když jsem se hlásil, měl jsem připravené osnovy, výklady, ručně kreslené obrázky na heraldiku (studium erbů a rodových znaků a je jich hodně 😀 ) a podobně až do páťáku snad… s výklady a tak 🙂 Ale když mě nevzali, bouchlo mi v kuli a vše smazal 😀 takže nebylo moc cesty zpět a věštění mě v té době bavilo mnohem více 🙂 😀 Takže to šlo tímto směrem, protože mi přišlo, že nauka přírodní magie byla moc obecná 😀 🙂 Ale co já vím, třebas se k ní dostanu v důchodu jako občasné kurzy 😀 🙂
Kate Rosewood: *Vzhlédne od pergamenů a zamrká.* A nelituješ zpětně toho, žes všechno smazal?
Sylvester McShane: *Trochu ho zhrozí, když sekretářka promluví, ale nechá ji, protože má vlastně dobrý dotaz.* 😀
Emanue Tyrs: To bych radši nekomentoval 😀 Ale asi by nikoho nebavilo, číst skoro A4 textu o každém symbolu už od prváku xD
Kate Rosewood: *Přikývne, a když uvidí výraz svého momentálního nadřízeného, sklopí pohled k pergamenům a rychle píše.* 😀
Sylvester McShane: A co ty, Amelí… *Otáčí se ze strany na stranu, jak kdyby KŘ hráli tenis. :D* kdy ty ses odhodlala k učitelství, a jak skončil výběr na astrovědách?
Amelie Brumm: Tak já brala jako přirozené vyústění studia, že až dojdu do posledního ročníku, bude čas abych převzala štafetu a chvíli se sama věnovala mladším studentům. Okolnosti chtěly že jsem odešla učit už po čtvrtém ročníku.
Amelie Brumm: Vlastně jsem tak od druháku přemýšlela, jaký předmět bych chtěla učit. Baví mě odmala klasické kultury a jejich představy o světě, taková ta historie z časů, kdy se prolíná zaznamenaná historie s magií a mágové byli naprosto běžná věc.
Amelie Brumm: Úplně původně jsem chtěla učit předmět Mytologie, ale jednou jsme se bavili v Kotli s Percym a taky na tím tehdy krátce uvažoval. Tak jsem měla rozohdnuto že půjdu do astrověd. A chtěla jsem rozhodně spojit astronomii s astrologií, protože mi přišlo škoda jedno nebo druhé vynechat. Ai ta mytologie je v těch hvězdičkách schovaná 🙂 Fascinuje mě, jak se dá v obloze číst jako v otevřené knize.
Kate Rosewood: *Protřepe si ruku a píše dál. U téhle promluvy udělá malé srdíčko, protože se jí líbí, jak to bylo řečeno.*
Sylvester McShane: *Chápavě přikývne.* Profesorkou nejsi zas tak dlouho a teď ses navíc ocitla v celkem neznámém prostředí… stýská se ti někdy po rodné koleji a po „bezstarostném“ studentském životě?
Amelie Brumm: Eh, jak to říct, abych nebyla hrubá. *uchechtne se* mnozí vědí z jaké atmosféry v koleji jsem odcházela a rozhodně mi nic z toho nechybí. Naopak mě havraspárští s Emíkem v čele vždycky podrželi. Já vlastně ani neměla být v Mrzimoru. Kdykoliv se v mém životě před Bradavicemi mluvilo o kolejích, automaticky jsem brala za svou Havraspár. Místní Moudrý klobouk mě zařadil do Mrzimoru docela k mému úžasu a chtěla jsem dokonce z důvodu koleje mnohokrát Bradavice úplně opustit a začít znovu, jen abych mohla být v Havraspáru. Tím, že mi Emík předal kolejředitelování, mi splnil jeden velký sen o havránčí rodině 🙂
Amelie Brumm: A bezstarostný studentský život? Jako učitel mám paradoxně méně povinností. Hodiny si řídím sama, spoustu učitelské práce udělám po dopoledních v pauzách mezi jinou prací. Tehdejší Mrzimor byl hodně zaměřený na výkon a bylo to dost stresující prostředí.
Sylvester McShane: Chápu. 🙂 *Přikývne.*
Sylvester McShane: *Hodí další dotaz směrem k Emovi.* Když jsi s učením začínal, pomyslel sis vůbec někdy, že by ses někdy do Havraspáru vrátil jako šéf kurníku? 😀 Konkurence jistě tehdy byla veliká. 🙂
Emanue Tyrs: Vlastně jsem s tím tak trošku „počítal“ Protože dříve bývalo nepsaným pravidlem, že si kolejní havru vypěstuje svou náhradu, které kolej předá 😀 ještě před Vladěnkou to tak bylo 🙂 Vladěna pak vycvičila Valantinu a Valíška pak předávala kolej mě 🙂 Když jsem se v koleji tenkrát mihnul na jeden školní rok… Ale tedy byla v koleji jinačí nálada a obecně chtěli radši jinou kolejní a nejsou to zrovna časy, na které s láskou vzpomínám a dokonce jsem měl v plánu, že se k odznaku již nikdy nevrátím 🙂 Ale díky knížce a vyčůranosti, která k havránkům patří stejně jako inteligence a kreativita, se Anabelle podařilo mě po pár letech přemlouvání usmířit 😀 🙂
Kate Rosewood: *Ušklíbne se a píše.*
Sylvester McShane: Tehdejší poměry KŘ byly poněkud drastičtější… 😀
Sylvester McShane: *Pousměje se.* A jak bys své působení kolejního ředitele zhodnotil? Zpětně všech deset let. 🙂
Emanue Tyrs: Nu, první půlrok, ještě tenkrát bylo dost na prd 🙂 Protože kolej.. tedy hlavně pár hlavní hlasů, dávala dost značně najevo, že nejsem zpět úplně vítán 🙂 A po pár měsících jsem přešel na taktiku „vydržet do konce roku a odejít“ 🙂 😀 Ale po znovuzvolení a návratu je to přesně naopak 😀 lidé v koleji se stali vlastně takovou podivnou rodinou 🙂 A jistě, postupem času moje aktivita a nápady postupně odumíraly, což byl hlavním důvodem k mému odchodu – čas a tak trochu syndrom vyhoření. Co si budeme, na EB jsem od svých šestnácti let a příští rok budu mít na krku už 3 křížky 😀 A vlastně letos budu mít za celou tu dobu nejméně hodin v rozvrhu – tedy dvě 😀 – jsem v učebně strávil už nějaký ten pátek 🙂 😀 a bez přestávky 🙂 EB mi hodně daly a nebudu lhát, i něco málo vzaly 😀 ale to k tomu už patří 🙂 Trochu mě mrzí, že roky bez energie asi nejvíce schytala kolej, kde hlavně v posledních pár letech jsem byl spíše „placeholder“ nežli pravý kolejní 🙂 a bez funkcionářů by už dávno padla 🙂
Sylvester McShane: Vrátil ses moudřejší a silnější. A díky bohu za to, byly to skvělé začátky na EB s tebou. I přes tu mírnou neaktivitu. 🙂
Kate Rosewood: *Podívá se na Emíka, trochu se pousměje a přikývne Sylvíkovi. Píše.*
Sylvester McShane: Amelí… už jsi něco málo prozradilo o tom, že jsi v Havraspáru nyní ráda, ale zajímalo by mě, jaké jsou tvé pocity z nové funkce a jak se na její plnění těšíš?
Amelie Brumm: No, pocity… hlavně se bojím, jestli to zvládnu. Emík nastavil dost vysokou laťku toho, jak má kolejní fungovat, a bojím se, že nebudu mít dost času a energie na to ji dělat dobře. Ale těším se moc, jsem povahou starací typ 😀 a mám skvělá péčka, která mě do všeho uvedla a jsou aktivní.
Emanue Tyrs: Bacha abys o tu vysokou laťku nezakopla, až ji budeš překračovat 😀 *neodpustí si * 😀
Amelie Brumm: Překračovat? Já? 😀
Sylvester McShane: *Skoro se i červená.* 😀
Kate Rosewood: *Schová se za pergameny a píše.* 😀
Sylvester McShane: A už máš nějaké nápady na zpestření kolejního života, které bys ráda zrealizovala? *Nasadí tajemný výraz.*
Amelie Brumm: Sylví, přiznám se, že tak daleko nemyslím. Léto bylo zběsilé a jsem ráda za každou věc, kterou nemusím dělat 😀 a nejdřív se raději seznámím s kolejí, než budu něco měnit.
Sylvester McShane: Moudrá slova moudrého Havránka. *Uznale přikývne.*
Sylvester McShane: A poslední dotaz… pro Amelí jen teda 😀 Jak dlouho bys ráda v Havraspáru setrvala? Plánuješ pokořit Ema a dát deset let v kuse? 😀
Amelie Brumm: No na deset let to bohužel nevidím, moje životní plány zahrnují i odstěhování do zahraničí a s časovým posunem by se fungovalo dost krkolomně. Ale kdoví 🙂
Sylvester McShane: Abys byla druhá nejdéle na trůně, tak ti stačí i 6 let. 😀 *Pokusí se povzbudit.*
Sylvester McShane: Ale samozřejmě ti přeju, aby se tvé sny a cíle vyplnily. 🙂
Amelie Brumm: Uvidíme 😀
Sylvester McShane: *Pohlédne na Ema.* Eme, teď by mě zajímalo… jaká je tvá vůbec nejoblíbenější, případně více oblíbených, vzpomínka z celého tvého pobytu na E-Bradavicích?
Emanue Tyrs: Fů… těch je… mnoho 😀 ale pokud bych měl jmenovat pár… Závody a nekonečné rozhovory v kolejce, hlavně ty v pozdních hodinách… mnoho kamarádů, kteří se – i když jen dočasně – mihly mým životem v hradních zdech 🙂 Spousta vtipných momentů z hodin.. Ale jedna z prvních, co se stala snad v mém prvním ročníku,což už je opravdu archivní 😀 bylo když mi tehdejší kolejní Vladěna v kolejce věnovala deku z havraního peří, když jsme spolu klábosili pozdě v noci, poslední dny před odjezdem, což byl její poslední rok jako kolejní 🙂 To je pro mě tak nějak ukotveno do dnes 🙂 a Bral jsem ji trochu jako vzor pro to, jakým být kolejním 🙂 Ne nutně ten kápo nahoře, ale jako někdo, s kým může být legrace, ale můžeš se na něj kdykoliv obrátit, když tě něco trápí a hlavně se za kolej umí postavit ať se děje cokoliv 🙂
Sylvester McShane: *Usměje se a přikývne.* Ano, souhlasím, že je to ten nejlepší způsob. A mohu ti říct, že se ti to dařilo. 🙂
Sylvester McShane: A konečně poslední dotaz i pro Ema… co bude dál, až doučíš svou poslední třídu? Zmínil jsi tu nějaké nápady (ducha a lektora), co bude dál, ale rozhodnut tedy ještě pevně nejsi? 🙂
Emanue Tyrs: Plán je odučit poslední 2 třídy, které mi zbývají 🙂 Takže příští rok mít třídu a snad mít i NKu, užít si půlroku v důchodu při přípravě posledních NDU a pak dostat infarkt a vrátit se v průsvitné podobě do koleje 🙂 Ale jsem snad věštec, abych věděl, co bude v budoucnosti? 😀
Kate Rosewood: *Píše, pak se začne decentně smát.* 😀 :d
Sylvester McShane: Oh. 😀
Amelie Brumm: *rozesměje se* kdo jiný by měl vědět? Nebo ti to mám vyčíst ve hvzědách? 😀
Emanue Tyrs: Mohla bys 😀
Amelie Brumm: tak každý svojí metodou a schválně, o kolik se rozejdeme 😀
Sylvester McShane: 😀
Sylvester McShane: *Přikývne.* Tak to by bylo k rozhovoru vše. Chtěl bych poděkovat oběma hostům za jejich čas. *Nechá jim prostor pro rozloučení a případný vzkaz pro čtenáře.*
Emanue Tyrs: *Počká ať neskáče Amelce do řeči 😀 *
Amelie Brumm: eh, vzkaz pro čtenáře? 😀 *zděsí se*
Amelie Brumm: Dělejte něco pro druhé, je to fajn a učení si zamilujete *zazubí se*
Amelie Brumm: Děkuji všem a doufám, že se budeme často potkávat 🙂
Emanue Tyrs: Já bych se tímto chtěl ještě jednou oficiálně a naposledy rozloučit s rodnou kolejí. Zažili jsme spolu dobré i méně dobré časy ale vždy jsme drželi hlavu hrdě nahoře. Pevně věřím, že Amelku přijmete mezi sebou jako kdysi mě, když jsem se po dlouhé době vrátil a že se Amelce s vámi bude líbit a všem se bude dařit 🙂
Emanue Tyrs: A pokud by se někomu přeci jen zastesklo, vždy mi můžete poslat sovu nebo pozdravit, potkáme-li se někde na hradě 🙂
Kate Rosewood: *Zapíše to a pak pergameny trochu oddálí, aby se nerozmočil inkoust.*
Sylvester McShane: Milí čtenáři, já vám děkuji za přečtení a snad zase někdy u podobného rozhovoru. 🙂
A tímto je myslím na čase se nadobro rozloučit v naší koleji s Emíkem, coby dlouholetým kolejním ředitelem Havraspáru. Ne protože bychom ho neměli rádi, ale protože by jeho věčné omílání nebylo vůči Amelí fér.
Navíc, jak Emík sám v rozhovor naznačuje, nebudeme na opětovné setkání s ním v koleji muset čekat dlouho. 🙂
Tohle je ode mě pro dnešek všechno. Děkuji vám za přečtení a každou projevenou lásku vůči oběma kolejním ředitelům v komentářích.
Ještě jednou děkuji Emíkovi za jeho službu, a samozřejmě i za nalezení si času na rozhovor. Za to pochopitelně děkuji i Amelí. 🙂
A také děkuji Katí za kosmetické úpravy v rozhovoru. 😀 (Není za co, drahý 😛 – Katí)
Mějte se krásně a zase u dalšího článku. 🙂
Sylvester McShane
Napište komentář