Rozhovor s (ne)nováčky

Drazí havrani, je mi ctí vás přivítat u rozhovorů s nováčky!

Letos se, na rozdíl od předminulého roku, čekalo trochu déle, aby se nynější prváci stihli rozkoukat, udělat si alespoň nějaký názor a popřípadě mít za sebou také nějaké ty hodiny. Nechceme je přece vylekat ,,hnedka z voleje”. 😀

 

Kdo měl ale čas na rozkoukání opravdu dlouhý, dokonce celý rok, jsou letošní druháci. S těmi jsem, ač sama nevím proč, loni rozhovor na toto téma nedělala a rozhodla jsem se to napravit, protože jsem měla špatné svědomí. 🙂

Prvním, na co se tedy vrhneme, je rozhovor s druháky! Ti odpověděli všichni a já jim za to moc děkuji!

 

Plánoval/a ses na EB přihlásit už dlouho, nebo to bylo spontánní?

Sylvester: „Vlastně to bylo téměř ze dne na den, kdy jsem narazil na facebooku na událost. Ze zvědavosti jsem se mrknul na stránky a zezvědavěl jsem ještě víc. :D”

Megie: „Dlouho a plánovaně. Bohužel pořád nebyl čas, mudlosvět vyhrával na plné čáře.”

Tess: „Bylo to absolutně spontánní a musím říct, že absolutně nelituju.”

Bindy: „Návrat po pár letech, zastesklo se mi.”

 

Co jsi od školy očekával/a?

Sylvester: „Popravdě.. k tomu, co jsem tu očekával bych se raději nevyjadřoval, ještě by to někoho mohlo urazit, proto radši pomlčím :D”

Megie: „Zajímavou výuku spojenou s HP, poznat nové lidi, kteří žijí HP, troufnu si říct i domov, mimo reálný život, zábavu, odreagování.”

Tess: „Čekala jsem, že narazím na stejné nadšence, jako jsem já a taky, že se dozvím něco nového a prohloubím své znalosti ze světa čar a kouzel.”

Bindy: „Kamarády,zábavu a poučení v hodinách.”

 

Jak se tvá očekávání za ten rok naplnila?

Sylvester: „Vůbec :D”

Megie: „Docela dost, výuka v některých hodinách mne mile a nebo i nemile překvapila, přátelství, úcta k profesorce Julince, pokec s mladšími ročníky, humor i to první nesmyslné odeslání k jezeru.”

Tess: „Naplnila se maximálně. V mnoha věcech byla má očekávání předčena.”

Bindy: „Ano, splnila.”

 

Vybavuješ si, jak ses cítil/a po příjezdu na hrad?

Sylvester: „Pamatuji si, že jsem byl hodně zmatený. Asi hodinu v kuse jsem prolézal veškerá zákoutí hradu a zkoumal, kde je co. Tahle vlastnost mi mimochodem zůstala dodnes, že neustále překlikávám ze stránky na stránku a zkoumám, jestli tam náhodou není něco jinak :D”

Megie: „Okouzleně. Příjemně. Nadšeně. Prostě úplně parádní den.”

Tess: „Byla jsem trošku zmatená, asi jako každý prvák, ale všichni havránci byli ochotní pomoc a poradit a brzy jsem se cítila jako doma.”

Bindy: „Nadšení.”

 

Do jaké koleje jsi původně chtěl/a?

Sylvester: „Nejvíce jsem chtěl sem, do Havraspáru. Druhá taková volba byl Nebelvír, i když povahově bych se nejvíce hodil spíš do Mrzimoru :D”

Megie: „Rozhodovala jsem se mezi Zmijozelem a Havrem. Nechtěla jsem do Nebelvíru.”

Tess: „Samozřejmě, že do Havraspáru. Je mému srdci nejblíž a je vidět, že moudrý klobouk je skutečně moudrý.”

Bindy: „Havraspár.”

 

Jsi v naší koleji spokojen/a?

Sylvester: „Já? Nejvíc! Už první den se mi podařilo v koleji najít spoustu skvělých lidí a vlastně se všemi, i s pár dodatky navíc, se bavím dodnes 🙂 Všichni v koleji jsou moc fajn, obětaví a kdykoli rádi pomohou. Akorát by mohl být lepší ten famfrpál! *aneb jak zkazit první nadějnou odpověď jedinou větou :D*”

Megie: „Jsem spokojena. Přála bych si více návštěv kolejního a pak také víc zapojení těch, co kolejkou jen proběhnou, no a nováčků. Vždy mi ale ti, co tam sedí pořád 😁 skvěle pomohli a poradili. Ať už slovem útěchy a nebo humorem.”

Tess: „Jsem nad míru spokojená. Nedokážu si představit, že bych patřila jinam, než mezi havránky.”

Bindy: „Strašně moc.”

 

Jaký předmět je Tvůj nejoblíbenější?

Sylvester: „Žádný 🙂 Každý předmět má něco, co se mi na nich líbí. Kouzelné formule jsou super a akční, baví mě na nich nejvíce RPG prvky a taky to, že jsou snad ze všech předmětů nejužitečnější. Ve věštění mě samotné učivo moc nebaví, ale druhé pololetí složené z výprav jsou zábavné a fajn. A navíc je věštění chill po náročném pondělí, to jsou taky plusové bodíky! 😀 A z elfštiny mě zase nejvíce bavily domácí úkoly, hodiny jsou hodně nadupané, takže to je zase předmět, ve kterém se člověk nenudí :D”

Megie: „To nejde říct jednoznačně. Někdy se těším na hodinu a přijde mírné zklamání a někdy to předčí všechna očekávání. V každé hodině je to jiné. Bylinky jsou krásně klidné, OPČM řád a pořádek, Věštění trochu chaos a nespolupráce, ale je mi blízké… A tak by se dalo pokračovat. Tak pokud musím vybrat, jsou to Bylinky.”

Tess: „Nejoblíbenějším předmětem je asi bylinkářství. Je to trochu ironie, protože mi umře každá kytka, kterou mám doma. :D”

Bindy: „Bylinky.”

 

Tak tedy takto to cítí druháci po roce na hradě a v naší havraní koleji. Nebudu vám lhát, trošičku mě ty odpovědi dojaly. 😀

A teď se pustíme do více aktuální záležitosti a to jsou letošní prváci a tedy nováčci! Těch na dotazník odpovědělo pět a já jim tímto ještě jednou děkuji! <3

Jdeme na to!

 

Plánoval/a ses na EB přihlásit už dlouho, nebo to bylo spontánní?

Arianna: „Na EB jsem chodila již dříve pod jiným nickem a teď jsem se rozhodla přihlásit znovu. Bylo to poměrně plánované, na EB jsem si vzpomněla 2 měsíce před registrací.”

Severin: „Tentokrát to bylo spontánní *uculí se* Po těch všech nevydařených pokusech zůstat na EB co nejdéle konečně cítím, že by se mi to teď mohlo podaří.”

Vilma: „Hihi, na EB jsem se plánovala znovu přihlásit hned jak jsem odešla. Neskutečně mi to tu chybělo.”

Mary: „Jsem navrátilec, tudíž jsem plánovala se vrátit.”

Ifa: „Spontánní, ale přesvědčována jsem byla už dlouho.”

 

Co jsi od školy očekával/a? Splnila se zatím Tvá očekávání?

Arianna: „Protože už jsem tu studovala, tak nějak jsem věděla co mě čeká a tudíž škola splnila má očekávání. Ale to, co předčilo mé očekávání, jsou lidi v koleji. V životě jsem nepotkala milejší lidi :)”

Severin: „Jsem nadšený, že můžu být v tak boží koleji, jako je Havraspár, ale byl jsem zklamán, že většina předmětů byla vypsána v takových hodinách, které si prostě v kombinaci s mudl prací nemůžu dovolit. Takže na mě zbyly tři předměty, které jsou super, ale ty hlavní, které jsem plánoval studovat, ty zapsané nemám. *pokývne rameny* Třeba příští rok :)”

Vilma: „Očekávala jsem spoustu úžasných lidí, pohodovou atmosféru, stres při závěrečných zkouškách 😀 a vše až na ty zkoušky jsem měla možnost poznat. Neskutečně milý, empatičtí lidé kteří se nebojí legrace a být s nimi v jedné místnosti je Splněný sen.”

Mary: „Ano, vše se mi splnilo. :)”

Ifa: „Oddech během pracovně-školního týdne, zatím jsem spokojená.”

 

Jaké jsi měl/a v Kotli pocity? Jak na Tebe působili lidé v něm?

Arianna: „V Kotli jsem se na školu těšila, nervózní jsem byla až v den odjezdu. Jinak s moc lidmi jsem se v Kotli nepoznala, ale ti, kteří mě pozdravili, působili mile :)”

Severin: „V Kotli jsem nebyl poprvé, takže jsem věděl, co od něj očekávat. Vždy se v Kotli najde jeden, dva lidé, kteří jsou tam aktivní a snaží se komunikovat. V Kotli je většinu času ticho a tak jsem byl rád, že jsem tam narazil alespoň na jednu skvělou osobu z Mrzimoru.”

Vilma: „Tak a jde se na vyprávění…
Když jsem se dostala do kotle byla jsem štěstím bez sebe, tolik kouzelníku na jednom místě, neříkám že kecálek nebyl fajn, ale TOTO ? Bylo to něco neskutečného. Ať jste přišli kdykoliv, přivítali vás nové tváře a dali se s vámi do řeči o kde čem. Ta pohoda se dala krájet. Vlastně mi vůbec nevadilo že jsem odpovídala stále na ty samé otázky. Naopak byla jsem za to strašně vděčná. Měla jsem tu možnost, potkat mnoho úžasných lidí kteří se stali mými přáteli.”

Mary: „Poznala jsem spoustu nových tváří a všichni byli moc milí. :)”

Ifa: „S nikým jsem se nijak nebavila, takže tady se zdržím odpovědi :D“

 

Jak ses cítil/a při cestě vlakem a jak později při příjezdu na hrad?

Arianna: „Při cestě vlakem mi nejvíce cesty chyběla paní s vozíčkem s jídlem 😀 dělám si legraci, těšila jsem se a při příjezdu jsem byla docela dost nervózní.”

Severin: „Cestu vlakem jsem prospal *odmlčí se na chvíli* a taky projedl *zasměje se, když si vzpomene, jak se snažil vnutit paní s vozíkem nějaké galeony za všechny ty sladkosti*”

Vilma: „Když jsem nastoupila do vlaku byla jsem popravdě trochu zmatená a rozrušená. Naštěstí po mém boku stála Kamcha a s ní jsem společně dala sbohem Kotli a plná vzrušení jsem s ní drbala hrad. Když jsem přijela. Byla jsem ohromená. Tolik místnosti které jsem mohla prozkoumat. S ostatními kteří na tom byli podobně jako já jsem se přivítala v kolejní místnosti pro nováčky, a společně s nimi probrala všechny naše dojmy a zážitky. Ta atmosféra se dala krájet . Bylo to neskutečné. Opravdové kouzlo.”

Mary: „Těšila jsem se na nová místa hradu a na zařazování. :)”

Ifa: „Hm, příjezd na hrad jsem tak trochu promeškala, takže nemohu říct :D”

 

Do jaké jsi chtěl/a koleje? Splnilo se ti tvé přání? Ovlivnili tvé přání/pohled na danou kolej nějak lidé v Kotli, když ses s nimi bavil/a?

Arianna: „Od začátku jsem chtěla do Havraspáru, nebylo to, že bych se zhroutila psychicky pokud bych se sem nedostala, ale bylo to takové moje malé přání:) lidé asi ani ne, z Havraspárských jsem se asi ani s nikým blíže neseznámila.”

Severin: „Popravdě? Myslel jsem jsi, že půjdu zase do Nebelvíru, jako každý rok, ale tentokrát ve mě zapůsobilo něco jako šestý smyl, protože jsem najednou věděl, že potřebuji jít do Havraspáru, a to se mi splnilo <3 Lidi z Havru jsou tak lidští a empatičtí a podrží vás, když je vám nejhůře. Vždy se moc těším, až se s nimi zase sejdu v kolejce a pokecáme si.”

Vilma: „Já doufala v Havraspár. Nemohla jsem dát své srdce jiné koleji, protože vy jste si mě získali. Takže ano, mé přání bylo vyslyšeno a já jsem se stala členkou té nejbáječnější koleje na hradě *trochu se zastydí a dodá* I když každá má své kouzlo a je něčím výjimečná. Pro mě tuto kolej ztělesňuje jedině Havraspár.”

Mary: „Chtěla jsem moc do Havrasparu a přání se mi splnilo. Nikdo mě neovlivnil. :)”

Ifa: „Havraspár a ano, splnilo 🙂 v Kotli jsem se s nikým nebavila, takže nemohu říct.”

 

Jsi v naší koleji spokojený/spokojená?

Arianna: „Jsem tu moc moc spokojená, jsou tu super a hrozně milí lidi a vždycky mi zlepší náladu<3”

Severin: „Jednoznačně! Celou tu Havraspárskou bandu mám rád a věřím, že toho ještě hodně zažijeme! *usmívá se od ucha k uchu*”

Vilma: „Pro mě už to není kolej. Je to rodina. Místo kde jsem skutečně šťastná a cítím se bezpečně. Dostala jsem se do koleje ve které jsou neskutečně báječní lidé, kteří se nebojí legrace a když je potřeba nabídnou svou pomocnou rukou, či zvednou náladu nějakým svým vtipem, který mají v zásobě. Mluvím teď k vám. Jste úžasní. Skutečně úžasní lidé se srdcem z ryzího zlata. A já jsem za vaši společnost, ochotu a přátelství, neskutečně vděčná. 💙✨”

Mary: „Ano, moc. :)”

Ifa: „Určitě ano :)”

 

*Zamáčkne slzu, chvilku se rozdýchává a pak pokračuje v psaní.*

Tak, a tady máme pohled těch našich letošních ptáčat.

Já pevně doufám, že se vám tyto rozhovory líbily, zase se o našich nováčcích něco dozvěděli, nahlédli do jejich prožívání celého procesu začleňování se do chodu EB a věřím, že (nejen) všichni zúčastnění tu s námi vydrží co nejdéle, neboť vězte, že, a doufám, že mohu mluvit za kolejku jako takovou, i nám je s vámi v koleji dobře. 🙂

 

Tak tedy, nechť vás celým rokem provází štěstěna, havrani!

Katí