10. října 2020 se ve večerních, studených hodinách odehrála všemi očekávaná akce Stezka odvahy Zapovězeným lesem, kterou měli na starost funkcionáři havraspárské koleje a dobrovolníci z ní.
Nespočet bradavických studentů, ale také profesorů, se u Hagridovy hájenky, kde celá stezka začínala, shromažďovali již před dvacátou hodinou a napjatě a také vzrušeně čekali, až vše vypukne.
Nečekali však dlouho, neb něco málo po osmé hodině večerní spustil kolejní ředitel Havraspáru a také profesor věštění Emanue Tyrs svou zahajovací řeč, v níž vyjádřil svou radost z tak hojného počtu a také upozornil, aby se všichni drželi skupiny a nescházeli ze stezky.
Po uvítacím monologu převzala slovo primuska koleje Yenna von Everec, která všechny přítomné obeznámila s pravidly, která by v lese měla platit, a též jim předala obecné instrukce k úkolům, jež studenti museli splnit.
Po tomto proslovu, kdy Yenna propustila studenty a všichni se měli rozejít do lesa, se však za studenty přiřítila velká postava. Nebyl to nikdo jiný, než klíčník a šafář Bradavic – Rubeus Hagrid. Ten studentům oznámil, že u příležitosti této stezky by byl rád, kdyby do půlnoci nakreslili studenti obrázek jakéhokoli tvora, který by se v lese mohl objevit. Obrázky se měly posílat Rosemary Ellen Wilde do soví pošty.
Po Hagridově prosbě už však studentům ani organizátorům nic nebránilo v tom, aby vstoupili do lesa a zahájili tím už tak zahájenou akci.
První zastávka se uskutečnila u jezera a první úkol byl pod vedením pana T. Spočíval v zahnání mozkomorů. Každý ze studentů měl tři pokusy, tudíž tři míčky. Jejich úkolem bylo házet je po mozkomorech a díky kostce zjistit, jak silný jejich hod byl. Na zahnání mozkomora byla potřeba síla alespoň 80 %. Za dobře silný hod dostal student 30 bodů.
Po tom, co se mozkomoři celí potlučení odebrali pryč, Em propustil studenty a ti se rozešli lesem dále.
Dalším úkolem byla šifra od Yenny, kde bylo za úkol poskládat pergamen taky, aby se dal přečíst text a poté ho rozluštit. Tato část dala některým studentům opravdu zabrat, někteří měli hotovo za chvíli. Celá tato šifra skrývala informaci, zda se mají dát studenti na rozcestí doprava, či doleva. Ukázalo se, že na jedné straně je cesta do bezpečí a druhá do hnízda Akromantulí.
Ku všeobecnému bezpečí všech je primuska samozřejmě poslala do bezpečí a hned potom si je převzala prefektka koleje Alice Stark, která je odvedla na své vlastní stanoviště. Princip úkolu, který si pro ně Alice vymyslela, byl vcelku jednoduchý. Seřadit kousky pergamenů k sobě, aby k sobě systematicky pasovaly. Jednalo se o hesla k místnostem a díly HP, ve kterých se tato hesla objevila. Úkol však nebyl tak jednoduchý, jak se zdál, a tak s ním měli někteří potíže. Nakonec to všichni ale nějak zvládli a byl čas k dalšímu úkolu.
Čtvrtý úkol měla na starost opět Yenna, která na studenty čekala na druhém břehu bažiny. Zadání bylo jednoduché – dostat se jakýmkoli způsobem na druhou stranu k ní. Záleželo hlavně na kreativitě. A té bylo opravdu dost. Ať už to bylo přivolání koštěte, kouzlo Ascendio, ohnutí stromu a přelezení přes něj, ptáčci a spoustu dalších. Nakonec se na druhou stranu dostali úplně všichni a tím pádem mohli bez zábran odejít k pátému a také poslednímu úkolu.
Poslední úkol neměl na starosti nikdo jiný než druhý prefekt Havraspáru, kterým je John van Smith. Ten si pro studenty připravil menší kvíz o kouzelných tvorech, který jim dal Firenze – kentaur a Hagridův přítel. Celkově bylo osm otázek a poté je Firenze poslal po cestě z lesa.
Tato cesta je zavedla zpět k Hagridově hájence, kde je Em opět přivítal a poté předal slovo Luně Bane, která před vyhodnocením celé stezky přišla ještě s poslední soutěží. A sice – všechny úkoly se odehrávaly na místech, která se objevila v Harrym Potterovi, a studenti jí mohli posílat do sovičky, o jaká místa se jednalo.
Za všechny úkoly se získávaly body, jak Yenna zmínila již na začátku stezky, a proto se teď musely sečíst body. Vybralo se deset nejlepších, kteří měli nejvíce bodů a ti dostali odměnu, kterou byl lampionek, jenž přidává každý den 10 % energie.
Tabulka s výsledky
Lampionek
Po celou dobu výpravy také studenti mohli sbírat modré hvězdičky, které poletovaly lesem, a z těch se poté vybrali tři, kteří jich sesbírali nejvíce. Kteří studenti to byli, se dozvíte na nástěnce školy.
Kate Rosewood
Napište komentář