Vítejte Havránci,
je před námi třetí vyhodnocení Tématu týdne a to o knihách. Knihy jsou důležité a určitě by měly být součástí našich životů!
Kreativka od Johna van Smitha
Fotografií se sešlo několik a jsem velice rád, že máte tak hezké knihovny plné knih a krásná místa, kde čtete knížky! A jak vypadají? Takto!
Alice Stark
Annabelle Fairy
Natalia Korsakovna
Čtecí koutek s oblíbenými relaxačními knihami.
Rosemary Ellen Wilde
Yenna von Everec
Kvíz od Alice Stark
Správné odpovědi jsou:
Lev Nikolajevič Tolstoj – Anna Karenina
C. S. Lewis – Letopisy Narnie
Cassandra Clare – Nástroje smrti
Dan Brown – Ztracený symbol
G. B. Shaw – Pygmalion
J. R. R. Tolkien – Silmarillion
Kathy Reichs – Virus
Alexandra Potterová – Já a pan Darcy
Michael Crichton – Kmen Andromeda
J. Suzanne Frank – Odrazy v Nilu
A kdo se zúčastnil?
Annabelle Fairy (10 bodů / 20 safírů)
Joane von Pick (9 bodů / 18 safírů)
Mira Chaosi (10 bodů / 20 safírů)
Natalia Korsakovna (10 bodů / 20 safírů)
Rosemary Ellen Wilde (10 bodů / 20 safírů)
Otázky od pana profesora Tyrse
Joane von Pick
Jaká byla první kniha, kterou jsi kdy přečetl?
První kniha, kterou jsem doopravdy přečetla sama, se kterou mi nikdo nepomáhal byl Harry Potter a kámen mudrců.
Jaká kniha tě v životě nejvíce (ať pozitivně či negativně) ovlivnila? A jak?
Pozitivně – Malý princ – je to knížka, kterou beru do ruky celkem pravidelně, a vždy si v ní něco najdu… je to knížka ke které se fakt ráda vracím, a která mě vždy zahřeje u srdce
Negativně – asi To (It) od Kinga, bylo období, kdy se mi po tom nespalo lehce a byli i noční můry… ale to už je minulost 🙂
Rosemary Ellen Wilde
Jaká byla první kniha, kterou jsi kdy přečetl?
Matně si pamatuji na pár knih, které mohly být některou z těch prvních. Je to dávno, abych věděla, jak to doopravdy bylo. Poprvé celé snad je přečten pomalu snad i Slabikář, ale těžko soudit. Nejvíce si pamatuji knížky, kdy jsem byla ve 2. a 3. třídě, kdy se vůbec čtení rozmáhá a více si vybírá, co čte, než že nějak vůbec čte.
Možná to byl Polámal se mraveneček. Tak trochu s dopomocí, jak je to po paměti. 😀
Určitě tam patří i Říkadla Josefa Lady, kde tato knížka dostala první ránu, když jsem se pokoušela kromě čtení i psát – poprvé a snad naposledy do knížky.
Jaká kniha tě v životě nejvíce (ať pozitivně či negativně) ovlivnila? A jak?
Nejvíce mě ovlivňují asi knížky, které jsem nikdy celé nepřečetla. 😀
Přiznám se, že jedna z nich je Bible. Očima jsem přelétla každou stránku, ale ne vždy jsem vnímala. Ovlivňuje mě tím, že jak je velká, tak stačilo by klidně občas zabořit náhodně prst, přečíst a vykutat v tom nějakou nádhernou myšlenku.
Pro odlehčení udávám i další knížky (ale negativního ovlivnění):
Lískulka. Odmítala jsem tu knihu číst či vůbec otvírat. Děsily mě tam ilustrace. To mě ovlivnilo natolik, že nikdy nesoudím knihu podle obalu, ale potřebuji si v knize nejdříve zalistovat, abych věděla, jestli mi daná kniha stojí za přečtení.
Děti z Bullerbynu. Některé Vánoce (když mi bylo 6 nebo 7 let) jsem dostala knížku Heidi, děvčátko z hor. Jednu celkem nepoutavou z antikvariátu od rodičů a druhou krásně ilustrovanou od prarodičů. Prarodiče, že ji vrátí a vezmou jinou. Donesli mi pak Děti z Bullerbynu. Netřeba říkat, že jsem byla zklamána, vizuálně i příběhově. Proto jsem ji také nikdy nedočetla. Naštěstí, další Vánoce došlo na pokračování Heidi v jiných dobrodružstvích a krásných ilustracích (to jsem četla jak drak, že jsem knihu dostala a dokud jsem jí ten den celou jednou nepřečetla, tak mě od ní nikdo nedostal). Od té doby, když nemusím, tak raději neporovnávám, jaké je to vydání! *lehce si vzpomene na rychlosoutěže s udáním stránek kde je to a to v HP knize*
Cokoliv od Foglara. Měli jsme ho v povinné četbě (4. nebo 5. třída) – 1 knihu přečíst. Na Vánoce jsem pak dostala snad 12 foglarovek. Snad jsem se do jedné z kapitol donutila, ale dál jsem to číst nezvládla. Tehdy mě to fakt nebralo. Proto jsem nakonec do úkolu zvolila méně známou foglarovku, která se relativně dala číst, měla minimální příběh, ale spíše byla hodně proložená obrázky se šiframi. Takže kdykoliv mě něco takového čistě chlapeckého mihne, tak se hned osypu.
Bonusově bych ráda uvedla knihu, kterou jsem přečtla celou a možná mě ovlivnila zde na EB.
Šťastný princ – Oscar Wilde – je třeba něco dodávat? 😀
Úplnou náhodou jsem doma hodně procházela knihovnu (cca věk 6 – 7 let), kterou již nemáme. Byla jedna z prvních. A popravdě i drsných knížek. Ale i když byla hodně smutná, tak jsem z ní smutná nebyla a děsně se mi líbila. Něco na ní bylo poutavé, takže jsem jí rovnou četla dvakrát.
Je tedy otázka, poznamenala mě ta kniha natolik, že jsem podvědomě vytvořila zde na EB příjmení „Wilde“?
A druhá otázka, jaká bych byla, kdybych místo Šťastného prince tehdy vytáhla Malého prince, kterého jsem našla doma až tak o 2 – 3 roky později? 😀
Natalia Korsakovna
1)+2) Na úplně první knihu si moc nevzpomínám. Ale myslím, že to byly Mumínci :-). Ale co vím, tak kolem 10 let Harry Potter a kámen mudrců. Tehdy mě naprosto ohromila. Měla jsem ji přečtenou snad za dva dny. Ovlivnila mě až do dospělosti tím že kouzla miluji čím dál víc a čekám pořád na svůj dopis do Bradavic:-)
Všechny odpovědi budou řádně odměněny safíry. 🙂
Napište komentář